
Koně se řítili do vzdálené zatáčky. Flash si udržoval 3. místo a Charlie ho zatím držel trochu zpátky. Kathy seděla na tribuně vedle vedle jejích rodičů a se zatajeným dechem pozorovala Flegminthon Cup. Najednou koně proletěli bližší zatáčkou a vběhli do cílové rovinky. Flash vyrazil a předběh druhého koně. Už běžel s vedoucím koněm hlava hlava, když v tom mu na rozmáčené dráze uklouzla noha a zřítil se k zemi. Charlie mu přeletěl přes krk a skoničl pod kopyty ostatních koní. "Néééé, Flaashiii!!!" zakřičela v panice Kathy a okamžitě se rozběhla k dráze. Flash se zvednul, ale na jednu nohu nemohl došlápnou. "Néééééé.....! Probudila jsem se celá zpocená a s křikem v mé posteli. Uf, byla to asi jen noční můra. Ale stejně jsem si radši tiše navlékla na pyžamo džíny a vzala jsem si mikinu. Automaticky jsem si vzala i přilbu a ani jsem nevěděla proč. Vyběhla jsem do chaldného rána.

Byl začátek zimních prázdnin. Venku poletovaly vločky a mráz mě štípal do tváří. Za 2 min už jsem byla ve stáji. Hned jsem zamířila k Flashově boxu. Stál tam a přežvykoval seno jako vždycky. oddychla jsem si a pohladila jsem ho po sametovém nose.

Ten ke mě natáhl svoji elegantní hlavu. Očichal mi kapsy, jestli mu náhodou něco nenesu. Řekla jsem si, že když už jsem tady, že ho alespoň vyhřebelcuju. Vzala jsem si kartáč a hřbílko a dlohými, plynulými tahy jsem ho začala hřebelcovat.

Nedokázala jsem si už představit život bez něj. Připadalo mi, že jsme spolu něak spojení. Narodil se zrovna v den mých narozenin. Já jsem se narodila přesně, když odbíjela půlnoc. Zrovna jsem čekala, až mi bude deset. Byla sněhová bouře a do toho ještě lítaly blesky. najednou vypnul prod. Seděli jsme tam vě tmě a čekali na půnoc. Zatím se ve stájio, ve tmě narodil malý hřebeček. Ano, byl to on. Ze zasnění mě probral až známý hlas. "Dneska seš něké ranní ptáče, co se stalo?" Byla to mamka. Vyběhla jsem za ní ven.

"Ahoj mami" pozdravila jsem ji. "Ahoj. Když už jsi vzhůru, mohla bys trochu Flashe proáhnout na vyjíždce. Ale nebuďte tam dloho, víš přece, že zítra odjíždíme na závody, takže si nemůžeme dovolit aby se nachladil." "Jasně, jenom ho připravím a jedeme!" "Tak jo" Mamka měla pravdu. Úplně jsem na ty závody zapomněla. Oblékla jsem se do rajtek a jezdeckých bot, které jsem měla v sedlovně a vyvedla jsem Flashe před box, kde jsem ho osedlala.

Ještě jsem pro jistotu jednou ozkoušela, jestli se mi pod podhrdelník vejde dlaň a pod nánosník dva prsty, dotáhla jsem podbříšník, zkontrolovala jsem mu nohy a uhladila kštici. Vyšla jsem před stáj a zamlaskala jsem na něj. On poslušně šel za mnou. Pžed stáji jsem se na něj vyhoupla a pobídla jsem ho do kroku.

Vzpomněla jsem si na svou noční můru. Co kdyby se to stalo i při zítřejším dostihu?
mám doma taky :D